Tuba je největším a zároveň nejhlubším dechovým žesťovým (žesť=plech) nástrojem. Tuba je především orchestrální nástroj. Žádnou dechovou hudbu si bez tuby nelze představit, protože v dechové hudbě plní důležitou roli. Drží rytmus a harmonii. Uplatnění nachází také v symfonickém orchestru, kde se začala objevovat v 19. století. Tuba je nejčastěji konstruována B nebo F ladění a mívá zpravidla 4 ventily. Tubu notujeme v basovém klíči a vždy v C hlase. Alternativa tuby je heligon a suzafon. Oba tyto nástroje se nasazují přes hlavu a jsou vhodné ke hře v pochodu. Z fyziologických důvodů potřebných ke hře na tubu se v přípravném studiu a nižších ročnících používají jako přípravný nástroj zobcová flétna a baskřídlovka. Na tubu se zpravidla začíná kolem desátého či jedenáctého roku věku, záleží však na vyspělosti žáka. Učitel by měl zhodnotit, zda je žák fyzicky dostatečně vyspělý. Podrobnější informace zde.

Na naší škole vyučuje hru na tubu pan učitel Jakub Šimáček. Žáci vystupují na různých akcích (koncerty, přehlídky, vernisáže, soutěže, atd.). Pokročilejší hráči se aktivně zapojují do školního dechového orchestru nebo velkého smíšeného orchestru (viz. ukázky níže).